Mackovic

Děti z Lomů docházely do r. 1888 do školy v Osečnici. Jejich docházka byla hodně nepravidelná. Často neměly teplý oděv ani boty, navíc v zimě byla docházka komplikována neschůdností cest.

Zemská školní rada výnosem čj. 40 141 z 24. 10. 1888 otevřela od 5. 11. 1888 expozituru osečnické školy v Lomech. Výpomocným podučitelem byl ustanovan Krištof Michl. Obec Lomy podala žádost o zřízení expozitury už v r. 1883, kdy zemská školní rada povolila zřídit druhou třídu při škole v Osečnici. Tehdy se však osečnická MŠR odvolala a jednání se dlouho protahovalo. Nakonec zemská školní rada povolila expozituru v Lomech otevřít. K zařízení potřebného zplnomocnila okresní školní rada obecní úřad v Lomech, protože se obec Osečnice a tamní MŠR zdráhala druhou třídu zařídit. Okresní školní rada uvolnila na nákup pomůcek 36 zl. Expozitura získala řadu mecenášů. Josef Holeček, bývalý učitel na osečnické škole věnoval sbírku 50 nerostů. Fa Alois Hynek mnohokrát poskytla sešity, kreslící papír, tužky, pera a další školní potřeby. C.k. báňský úřad věnoval další nerosty.

Zpočátku se vyučovalo v hostinci čp. 3, později se škola přestěhovala do chalupy Františka Šulce čp. 2. Docházely sem děti z Lomů, Chmeliště a z osady na Vlčí Hoře.

S příchodem Hynka Raichla nastává rozvoj školského a kulturního života v Lomech. Poprvé zde vyučoval ve školním roce 1891/1892, natrvalo se vrátil o rok později. Během jeho působení byla postavena škola. Stavbu prováděla obec Lomy na vlastní náklady, bez příspěvku Ústřední školské matice, země a okresu by se ovšem neobešla. Novou školu 13. 10. 1901 vysvětil doberský farář P. Josef Čížek. Obecní úřad v Lomech podal žádost o odškolení. Zemská školní rada výnosem čj. 23 305 z 30. 7. 1902 zřídila v Lomech samostatnou školu a škola v Osečnici se stala jednotřídní.

Od r. 1902 byly všechny děti stravovány ve škole. Finanční prostředky poskytovalo okresní hejtmanství v Novém Městě nad Metují, Národní jednota severočeská i soukromníci. Z prostředků Národní jednoty severočeské byly zajišťovány i vánoční nadílky.

Až do 20. 10. 1938 škola fungovala jako samostatná, tehdy však byly Lomy odtrženy coby sudetské území a škola v Lomech byla podřízena správě německé školy v Jedlové. Přes všechny snahy místních obyvatel byla škola 1. 2. 1941 uzavřena úplně. Školní nábytek a pomůcky byly odvezeny do německé školy v Mnichové. Tehdy se zřejmě ztratila i školní kronika, prý velmi obsáhlá. Až od 1. 2. 1943 mohly české děti z Lomů docházet přes hranice do české školy v Osečnici.

Nově ustanovený učitel na škole v Lomech Josef Potůček našel po válce školu velmi zpustošenou. Opravy zajistil MNV v čele s předsedou Vilémem Pohlem a místopředsedou Josefem Štěpánem tak, že už 16. 9. 1945 se mohlo začít ve škole vyučovat. Na obnově lomské školy se podílelo mnoho obyvatel i z okolních obcí, především z Osečnice. Mezi lidmi se vybralo na opravu školy téměř 15 000 Kčs, dalších více než 6 600 Kčs vynesla slavnost při znovuotevření školy.

Na konci školního roku 1948/1949 byla škola uzavřena, snad kvůli nízkému počtu žáků, ale už od školního roku 1954/1955 byla znovu otevřena. V té době sídlili ve škole místní ochotníci.

V říjnu 1955 byla při škole založena pionýrská organizace. Na veřejné vánoční besídce 22. 12. 1955 složili pionýři slib. Ve školním roce 1957/1958 vedl ředitel Jaroslav Smrček kroužek dovedných rukou.

O pozvednutí školy se snažila poslední ředitelka školy Věra Kučerová. Pořádala pro děti zajímavé výlety. V červnu 1964 děti i s některými rodiči dojely do Nového Města nad Metují, odkud pokračovaly vyhlídkovým letadlem až nad Lomy. V zimě 1963 bylo pro nedostatek uhlí zastaveno vyučování. Pionýři ze Skuhrova nad Bělou uspořádali zábavný den s maňáskovým divadlem a soutěžemi.

ONV navrhl pro malý počet žáků školu v Lomech uzavřít. Na zasedání MNV v Osečnici v květnu 1966 byl tento návrh přijat a rada ONV v Rychnově nad Kněžnou na svém zasedání 14. 7. 1966 rozhodla o uzavření školy v Lomech.